Brambory
Katalog chorob a škůdců » Brambory
Měkkýši bez ulit. Zahrnují větší počet druhů. Přezimují plži i jejich vajíčka. Během roku kladou na vlhká skrytá místa, pod kameny a hroudy, pod rostlinné zbytky, do trhlin půdy a podobně skupiny až 3 mm velkých bělavých lesklých vajíček. Vajíčka se vyvíjejí v závislosti na prostředí během 3 týdnů až několika měsíců.
Mšice (Aphidoidea) v porostech brambor sledujeme pro jejich přímou škodlivost, ale zejména proto, že přenášejí viry. Napadené rostliny zaostávají v růstu, listy jsou lesklé a lepkavé. Z mšic na pozemcích škodí: mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice řešetláková (Aphidula nasturtii) a mšice bramborová (Rhopalosiphoninus latysiphon). Při ničení mšic vycházíme z poznatku, že okřídlené mšice mohou nakazit až 95% rostlin. Přípravky aplikujeme tak, abychom likvidovali zejména mšice z jarních náletů. Boj proti mšicím v rozmnožovateľských porostech závisí na kvalitě negativních výběrů. Zkrácená kultivace, preemergentní aplikace herbicidů mechanicky omezují přenášení virů. Z chemických přípravků používáme organosfáty, karbamáty a granulované insekticidy.
Dospělci dorůstají délky 8-16 mm. Tvar těla je zavalitý s vypouklými krovkami, které jsou podélně černé a žlutě proužkované. Larvy jsou červené, olygopodní ztloustlé s černými znaky na boku.
Na listech vznikají neohraničené, vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle šíří, a to většinou od okrajů nebo špiček listů. Na spodní straně listů, na rozhraní zdravého a napadeného pletiva se za vlhkého počasí objevují nevýrazné povlaky houby. Napadené listy postupně odumírají. Původce plísně bramborové způsobuje i hnilobu hlíz. Hlízy pak mají na svém povrchu hnědé až stříbřitě šedé skvrny, které se částečně propadají. Pletivo pod těmito skvrnami hnědne a často podléhá druhotné hnilobě.