Skvrnitost listů na petrželi

Charakteristika choroby

Výskyt choroby je obecně vázán na starší listy a na druhou polovinu vegetace. Nejškodlivější je v srpnu a v září. Při vhodných podmínkách dochází i k napadení stopek listů. Pokud jsou podmínky vhodné pro rozšiřování infekce, dochází ke spojování skvrn, což vede ke kadeření a usychání listů, které vypadají jako spálené. Vysoké ztráty listů choroba způsobuje při deštivém počasí nebo nadměrném zavlažování.

Symptomy

První symptomy se na listech objevují ve formě tmavohnědých až černých nepravidelných skvrn, tvořících se na listové čepeli nebo na stopkách listů. Léze se často objevují pouze na okraji listů, odkud se rozšiřují dále na listovou čepel. Obecně výskyt nemoci se začíná nejprve na nejstarších listech, odkud nemoc postupuje v porostu vertikální a horizontální. Skvrny jsou na mladší, ale i na starších listech zpočátku ohraničené chlorotické prstencem. Později se mohou spojovat, v důsledku čehož dochází zakrátko k odumření celého listu. Podobně k rychlému usychání dochází při silném napadení listových. Chorobou oslabené listy mohou stěžovat mechanický sběr a v důsledku slabého nebo odumřelého listového aparátu nebývají kořeny sklizené a zůstávají na poli. Patogen může způsobovat i odumírání vzcházejících rostlin a může způsobovat i mělkou tvrdou hnilobu kořenů ve skladu.