Šarka švestek

Charakteristika choroby

O šarce švestek většina zahrádkářů ví, že se jedná o nebezpečné virové onemocnění švestek a některých dalších peckovin. Hostiteli šarky jsou všechny slivoně, meruňky, broskvoně, mandloně, trnky, višeň plstnatá, mahalebky a myrobalány. Mezi odrůdami pěstovaných švestek jsou v náchylnosti na šarku velké rozdíly. Velmi citlivá je např. naše nejrozšířenější odrůda švestka Bystrická. V posledních letech se dostaly do pěstování odrůdy švestek tolerantní vůči šarce (např. Čačanská najbolja, Gabrovská, Stanley). Na listech těchto odrůd se sice příznaky šarky mohou objevit, ale plody postiženy nejsou. Na listech švestek se šarka projevuje v podobě světle zelených nebo žlutozelených kreseb (obr. 1), prstenců, proužků nebo skvrn, které jsou nejvýraznější v první polovině vegetačního období. Na povrchu plodů se v době jejich vybarvování objevují promáčknutí (obr. 2), která jsou dobře viditelná po setření voskového povlaku. Pod těmito promáčknutími má dužina červenohnědou barvu (obr. 3). Postižené plody jsou bez chuti a aromatických látek a mají nízký obsah cukru a kyselin. Šarka se šíří jednak rozmnožovacím materiálem (očky, rouby, odkopky) a jednak pomocí hmyzu. Hlavními přenašeči viru jsou různé druhy mšic, které poškozují peckoviny.

Možnosti ochrany

Používejte zdravý rozmnožovací materiál a likvidujte mšice, které přenášejí virus z nemocných na okolní zdravé stromy. Mšice je třeba zničit v jarním období tzv. předjarním postřikem. Nemocné stromy musíme ve vlastním zájmu co nejdříve zlikvidovat, protože jsou trvalým zdrojem infekce pro okolní, zatím ještě zdravé stromy peckovin. U švestek je třeba odstranit i kořeny, ze kterých by ještě několik let po likvidaci stromů mohly vyrůstat odkopky. Protože jsou tyto odkopky rovněž infikovány virem, nesmí se v žádném případě používat jako podnože pro roubování nebo štěpování slivoní.