Jak pěstovat kořenovou zeleninu?

Už jste zažili ten pocit vhodit do země milimetrové semínko a za pár měsíců z ní vytáhnout šťavnatý kořen mrkve nebo drobné bulvy štiplavých ředkviček? Poradíme vám, jak na to, protože s malou pomocí jdou věci snadněji.

Pěstování mrkve

Sladká, dlouhá, krátká, oválná. Druhů najdeme skutečně požehnaně. Co když semínka už držíme v ruce? V první řadě žádné sazenice! Za jakékoli přemisťování a přesazování se vám mrkev vůbec neodvděčí.

Mrkev vyséváme výhradně rovnou do země. Její kořen je silně odolný proti chladu, právě proto můžete semínka zasít hned, jak půda na jaře vyschne (březen), případně to stihnete ještě na podzim, před tím než půda zamrzne.

Příprava půdy pro pěstování mrkve

Obecně platí, že pro kořenovou zeleninu je nutné půdu pořádně obdělat. Potřebné je půdu zrýt do dostatečné hloubky (30 cm) a rozbít hroudy, aby kořen zeleniny mohl snadno růst a nedeformoval se.

Pro pěstování mrkve vyberte lehčí hlinitopísčitou půdu. Vyhýbejte se těžké, jílovité a kamenité půdě. Při pěstování mrkve nepoužívejte chlévský hnůj ani silná dusíkatá hnojiva.

1. Připravíme si řádky, ideálně hluboké 1 cm – 2 cm a vzdálené od sebe 30 cm.

2. Na dlaň si nasypeme semena dané odrůdy mrkve a druhou rukou přisypáváme, tak jako když přidáváme špetku soli k jídlu a žmolíme ji mezi prsty.

3. Nasypaná semena v řádcích přikryjeme zemí a pořádně přitiskneme rukama nebo dřevěnou latí.

4. Půdu udržujeme stabilně vlhkou, aby semena neuschla.

5. Po vyklíčení, když jsou sazenice alespoň 3 cm vysoké, je protřídíme. Řadíme je tak, aby každé 3 cm byla jedna mrkev, která bude mít dostatečný prostor pro růst.

Péče o mrkev

Péče o mrkev nevyžaduje žádné speciální postupy. Čistíme řádky od plevele a pravidelně zaléváme. Po třech měsících od vysazení můžete sbírat první mrkve.

Pěstování petržele

Petržel můžete vysadit stejně jako mrkev. Pokud vysadíte ve stejný den mrkev i petržel, uvidíte jen jeden rozdíl. Petrželi trvá klíčení mnohem déle než mrkvi. Proto se nelekněte, pokud budete mít v řádcích s mrkví začínající nať a po petrželi nebude ani stopa.

Za jeho dlouhodobé klíčení mohou obsažené látky furokuraminy. I zde platí, že během klíčícího procesu nesmí půda proschnout a je třeba ji udržovat stabilně vlhkou.

Semena petržele lze také předklíčit v pokojových, teplejších podmínkách. Petržel, na rozdíl od mrkve, zvládá přesazení.

Pěstování červené řepy

Jako u každé kořenové zeleniny, i zde platí, čím méně kamenů a hrudek, tím krásnější úroda. Mladá červená řepa zvládne i přesazování, a proto někteří zahrádkáři začnou se sazenicemi.

Radíme vyséva semena červené řepy přímo do země a to cca 2 cm hluboko, do řádků vzdálených od sebe 30 cm. Semena sázíme od sebe vzdálená alespoň 8 cm. Tak bude mít každá červená řepa místo pro tvorbu bulvy.

Po vyklíčení červené řepy

Ze semen řepy skoro vždy vzejdou dvě rostliny, a proto je důležité vzrostlé sazenice prořídnout. Červenou řepu můžete přihnojit jemným organickým hnojivem. Nezapomínejte na pravidelné čištění řádků od plevele.

Příprava sazenic celeru

Celer rozhodně sázíme do svých záhonů z vypěstovaných sazenic, které si připravíme již v lednu nebo nejpozději únoru.

Než celer doroste do plné bulvy, trvá to čtyři až šest měsíců. Pěstování sazenic celeru může být pro začínající zahrádkáře náročné a tak raději sáhněte po hotových sazenicích na trhu.

Příprava řádků pro celer

Dobře rozrytá půda je základ. Sazenice celeru vysazujeme ve sponu 40 x 40 cm.

Pěstování celeru

Vypěstované sazenice se čtyřmi pravými listy můžete po skončení mrazů vysadit na záhon. Mladým sazenicím celeru najděte teplé, slunečné místo.

Myslete na to, že celer po vás bude chtít pravidelnou a vydatnou zálivku. Nesnáší sucho a chudou půdu. Velmi mu prospěje, když ho přihnojíte. Na rozdíl od mrkve a petržele, zvládne i chlévský hnůj.

Pěstování ředkvičky

Nejrychleji dozrávající kořenovou zeleninou je ředkvička. Její vegetační doba je cca 25 dní.

Tuto nenáročnou zeleninu vypěstujete i v květináči. Je zeleninou chladné sezóny a proto si ji vychutnáte zejména na jaře a podzim.

V létě mají tendenci vybíhat do květu. Na trhu však najdete také ředkvičky, které jsou odolné vůči vybíhání do květu. Nemluvě o odrůdách, které se pohybují od žlutých, přes fialové, bílé nebo černé, až po klasické červené ředkvičky. Najdeme také podlouhlé, oválné nebo kulaté.

Vysévat je můžeme již velmi brzy na jaře a to do výsadbové jamky hluboké přibližně 3 cm. Mezi vysázenými ředkvičkami dodržujte vzdálenost 5 cm.

Když rostou rychle, můžete je vysazovat v blízkosti jiných druhů zeleniny, které jsou ještě malé a vyplnit tak prostor na řádku.

Ředkvička bude svými listy chránit půdu před vysušením. Ředkvička potřebuje slunečné místo, ve stínu vytahuje velké zelené listy a tvoří malé bulvičky.

Pokud by vás trápili jakýkoli škůdci na vaší kořenové zelenině, tým Levné postřiky pro vás připravil katalog chorob a škodců, který vám pomůže s identifikací a poradí účinné složky k vyléčení rostlin nebo zneškodnění škůdců.

Na jaře naplno do zahrádky!

Přečtěte si, jak sázet a pěstovat brambory, nebo co byste měli vědět, pokud se rozhodnete sázet česnek.

Zahrada je překrásným místem k seberealizaci, jejímž výsledkem je zdravá a chutná zelenina či ovoce.