10 nejčastějších otázek a odpovědí ohledně postřiků v zahradě

Každý, kdo si chce úrodu na zahradě ochránit před škůdci či chorobami, už nejednou sáhl po postřiku. Přinášíme vysvětlení k často se opakujícím otázkám ohledně postřiků, které si zaručeně zapamatujete.

To, jak postřiky v zahradách aplikovat správně, aby z nich bylo možné vytěžit opravdu maximum, nemusí být jasné každému. I přesto, že si přečtete instrukce z příbalových letáků, vyvstává řada doplňujících otázek, které si kladete každou sezónu. Kdy stříkat? Jaký postřik zvolit? Kdy ho opakovat? Sírnatý? Měďnatý? Chemický? Ekologický? Přečtěte si, co by měl o postřicích vědět každý zahrádkář.

1. Proč se předjarní postřik má aplikovat až při teplotě nad 15 °C?

Protože účinné látky v předjarním postřiku, insekticidy v kombinaci s olejem, jsou nejúčinnější při vyšších teplotách. Insekticidní složka působí jako dotykový a dýchací jed, zatímco olej vytváří na povrchu dřevin souvislý film, který brání vajíčkům a larvám škůdců v dýchání, a tím je likviduje. Čím je tepleji, tím intenzivněji dýchají jednotlivá stádia škůdců, což zvyšuje ničivý účinek postřiku. Aby byl postřik účinný, je důležité aplikovat ho při teplotě nad 15 °C, za bezvětří a důkladně pokrýt celý povrch dřevin shora dolů, aby se využila na svůj účel každá kapka postřiku.

2. Proč se má Sulkou stříkat při minimální teplotě 10 °C, před pučením listů a nikdy během kvetení?

Protože aplikace Sulky při nižší teplotě nebude účinná. Zároveň však platí, že by na stromě v době aplikace neměly být mladé listy, protože mohou být citlivé na tento přípravek a poškodit se (spálit), v důsledku čehož by neplnily svou funkci. Aplikace před pučením účinně potlačuje choroby ještě před jejich rozvojem. Postřik by měl být prováděn za bezvětrného počasí s nízkou intenzitou slunečního záření, ideálně ráno nebo večer, aby se minimalizovalo riziko popálení. Sulka není mísitelná s jinými přípravky na ochranu rostlin, ani s listovými hnojivy, proto ji je třeba aplikovat samostatně. Na jarní postřik vinné révy můžete použít právě Sulku, ale trefit vhodné povětrnostní podmínky brzy na jaře není vůbec jednoduché.

Podívejte se na video, jak na postřik ovocných dřevin a vinné révy Sulkou

3. Proti kadeřavosti broskví je nezbytné stříkat stromy ve fázi "myšího ouška"?

Protože tato fáze je rozhodující pro infekci houbou Taphrina deformans, která způsobuje kadeřavost broskví. Měďnatý postřik, například Champion 50 WG nebo Sulka dokáže proniknout na povrch pučících listů a zabránit rozvoji choroby dříve, než se z „myšího ouška“ spóry houby uvolní a infikují celý strom.

4. Proč se proti moučnatce angreštové má stříkat před i po odkvetení?

Protože moučnatka napadá rostlinu v různých fázích vývoje a postřik před květem chrání květy, zatímco postřik po odkvetení zabraňuje šíření choroby na mladé plody. Pokud tyto postřiky nestihnete, žádné jiné pozdější postřiky proti moučnatce angreštové tak účinné nebudou.

5. Proč na přezimující škůdce fungují právě měďnaté a sírnaté přípravky?

Protože měď a síra působí odlišným, ale účinným způsobem proti škůdcům a chorobám. Měďnaté přípravky, například Champion 50 WG, chrání rostliny před houbovými a bakteriálními chorobami tím, že narušuje metabolismus patogenů a brání jejich množení. Síra (v nejznámější Sulke) vyniká svou schopností pronikat buněčnými membránami spor hub, zejména moučnatek, díky své rozpustnosti v tucích. Enzymatickou cestou se síra redukuje na sirovodík, který působí jako buněčný jed a účinně likviduje patogeny.

Oba typy přípravků jsou obzvláště vhodné na potlačování přezimujících stadií škůdců a chorob, přičemž síra je specificky účinná proti moučnatce, zatímco měď má široké spektrum ochrany proti plísním a bakteriím. Správné načasování a podmínky aplikace zvyšují jejich účinnost.

6. Proč je důležité dodržovat intervaly mezi postřiky?

Protože příliš časté aplikace mohou vést k fytotoxicitě rostlin a vytváření rezistence škůdců a patogenů vůči účinným látkám. Také je však důležité dbát na správné střídání přípravků s různými účinnými látkami, aby se snížilo riziko vzniku rezistence.

7. Proč se doporučuje stříkat brzy ráno nebo večer?

Protože nižší teploty a vyšší vlhkost vzduchu snižují riziko odpařování postřiku a zlepšují jeho absorpci rostlinami. Postřiky je nejlepší aplikovat v suchém a bezvětrném počasí, aby byly účinné.

8. Proč je třeba po dešti postřik opakovat?

Protože dešťové srážky mohou výrazně snížit účinnost postřiku, protože mohou spláchnout přípravek z povrchu rostlin. V případě kontaktních přípravků, které působí na povrchu rostlin, může déšť postřik úplně smýt ještě předtím, než přípravek stihne být absorbován nebo účinkovat na škůdce a patogeny. To vede k neúčinnému ošetření, což znamená, že rostlina zůstane nechráněná. I při systémových přípravcích, které se vstřebávají do rostlinných pletiv, může déšť, který nastane krátce po aplikaci, ovlivnit jejich vstřebávání do rostlinných tkání, čímž se prodlouží čas potřebný k účinné ochraně nebo se sníží jejich účinnost.

9. Proč se na ochranu vinné révy proti peronospóře používají systémové přípravky?

Protože systémové přípravky mají schopnost proniknout do rostlinných pletiv a zajistit ochranu zevnitř. Na rozdíl od kontaktních přípravků, které chrání pouze povrch rostliny, systémové přípravky se vstřebávají přes listy nebo stonky a transportují se přes cévní svazky do všech částí rostliny, včetně nových výhonků a mladých listů. Tato vlastnost je důležitá, protože peronospóra vinné révy napadá rostlinu přes průduchy na spodní straně listů a rychle se šíří přes její vnitřní tkáně. Systémové přípravky dokážou zasáhnout patogen již v raném stádiu infekce a zabránit jeho dalšímu rozvoji. Systémové přípravky jsou také méně náchylné k vymytí deštěm, což prodlužuje jejich účinek, a proto jsou obzvlášť vhodné během období s častými srážkami. Tehdy se peronospóře vinné révy daří nejvíce.

10. Proč neexistuje 100 % účinný postřik proti rzi hrušňové?

Protože rez hrušňová má složitý životní cyklus, který vyžaduje dva hostitele (hrušku a jalovec), a postřikem není možné zlikvidovat oba hostitelské organismy najednou, přičemž spory jsou odolné a šíří se na velké vzdálenosti.

Zdroj foto: www.freepik.com