Šarka na meruňkách

Charakteristika choroby

Šarku znají zahrádkáři především jako nebezpečnou virovou nemoc slivkovín  Její hostiteli jsou však i meruňky, broskve, mandle, trnka, višeň plstnatá, mahalebka a myrobalán. Na listech meruněk se Šarka projevuje ve formě žlutozelených nebo světlezelený kreseb, proužků, prstenců nebo skvrn, které jsou nejvýraznější v první polovině vegetačního období. Na povrchu plodů meruněk lze příznaky Šarki pozorovat krátce před jejich dozráním. Projevují se poměrně velkými bělavými kresbami a kroužky. Někdy se v místech těchto skvrn plody i mírně deformují. Dužnina silně postižených plodů bývá vláknitá, málo šťavnatá a mívá mdlou chuť. Velmi typicky se Šarka projevuje na peckách meruněk v podobě bělavých kroužků, kreseb a skvrn, které na nich zůstávají i po vysušení. Na listech broskví se příznaky Šarki objevují vzácněji a projevují se zežloutnutím žilnatiny a deformací listové čepele. Příznaky na plodech broskví se podobají projevům Šarki na meruňkách s tím rozdílem, že kvůli jemnému ochlupení broskví jsou méně nápadné a s dozráváním plodů se postupně ztrácejí. Šarka se šíří jednak rozmnožovacím materiálem (očky, rouby, odkopkami) a jednak pomocí hmyzu. Hlavními přenašeči viru jsou různé druhy mšic škodících na peckovin.

Možnosti ochrany

Používání zdravého rozmnožovacího materiálu a likvidace mšic, které přenášejí virus z nemocných na okolní zdravé stromy. Mšice musíme ničit již v jarním období tzv. předjarním postřikem peckovin. Nemocné stromy musíme ve vlastním zájmu co nejdříve zlikvidovat, protože jsou trvalým zdrojem infekce pro okolní, zatím ještě zdravé stromy peckovin.