Návod: Jak vysadit živý plot a jak o něj pečovat? A kdy ho stříhat?

Živý plot - oblíbené téma v zahrádkářských kruzích, ať už jste profesionál, nebo vášnivý rekreační zahrádkář! Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Výsadba a péče o živý plot nemusí být taková věda, kdyby však neexistovalo tolik možností, že?

S naším přehledným návodem získáte skvělý přehled o tom, jak, kam, co zasadit a jak se o svůj nový živý plot starat, aby se mu dařilo dlouhá léta.

Jak naplánovat živý plot?

Živý plot bude zabírat poměrně velkou plochu vašeho pozemku, proto je dobré poctivě naplánovat jeho umístění a výběr dřevin – aby vás později nečekalo nepříjemné překvapení v podobě špatně prospívajících rostlin nebo rychle rostoucího živého plotu, o který se nebudete stíhat starat.

Na začátku si zodpovězte následující otázky:

• Jaká bude funkce a umístění vašeho živého plotu?

• Jak vysoký živý plot plánujete nebo potřebujete mít?

• Jakou půdu máte na zahradě? (Protože každá dřevina živého plotu má jiné podmínky pro správný růst.)

Jakmile budete mít jasnou představu o tom, co vlastně od svého živého plotu očekáváte, můžete se pustit do nákupu sazenic a výsadby.

Jak sázet živý plot?

Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Na jaře je vhodná výsadba od března do června a na podzim od konce září do konce listopadu.

Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Při výsadbě do jedné řady počítejte s rozestupem alespoň 20 cm (závisí i na druhu použité dřeviny) a při výsadbě do dvou řad počítejte se střídavou výsadbou - v tomto případě budete potřebovat asi 6 - 8 sazenic na metr (opět záleží na konkrétním druhu dřeviny).

Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat. Kromě toho je důležité si předem ověřit, zda je půda na daném místě vhodná pro pěstování vybrané dřeviny.

Jak na samotnou výsadbu?

Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Zatímco se sazenice namáčejí, můžete vykopat jámu hlubokou asi 30 - 40 cm a vykopanou zeminu smíchat s vyzrálým kompostem nebo zahradním substrátem.

Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně. Poté ji samozřejmě dobře zalijte.

Pod mladé rostliny můžete použít ochrannou fólii nebo tkaninu, která je ochrání před škůdci a chorobami - a kromě toho si půda díky zakrytí déle udrží potřebnou vlhkost.

Volnokořenným dřevinám v růstu pomohou mykorhizní houby - kterými poprášíte kořeny ještě před samotnou výsadbou.

Kdy a jak stříhat či řezat živý plot?

Možná budete překvapeni, když se dozvíte, kdy je vhodné poprvé zastřihnout živý plot! Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu – listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky. Naproti tomu stálezelené dřeviny neřežte ani jinak nezkracujte.

U všech dřevin živého plotu proveďte po výsadbě následující úkony:

• odstraňte odumřelé a poškozené části, kromě zdravého dřeva,

• odstraňte slabé výhonky, aby rostlinu nevysilovaly,

• odřízněte křížící se větve, které by se mohly navzájem poškodit,

• řez provádějte na vnější očko, díky čemuž zabráníte přílišnému zahuštění keře zevnitř.

Pravidelný řez živého plotu

Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků. Jemné tvarování nebo ošetřování a podporu zdraví stříháním lze kromě jara a podzimu provádět také v létě.

První řez v sezóně

První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Výhonky ještě nebudou příliš velké, a tak se s řezem vyrovnají mnohem lépe a rychleji zregenerují.

Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. U těchto dřevin se doporučuje provést během sezóny pouze jeden řez, a to tvarovací.

Tvarovací řez živého plotu

Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Tvarovací řez je lepší provádět později odpoledne a ideálně během dnů, kdy nesvítí přímé slunce.

Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně. V případě větších živých plotů upravujte rostliny tak, aby měl celý plot lichoběžníkový tvar - dole širší a nahoře užší.

Kdy a jak stříhat různé typy živých plotů?

V závislosti na druhu dřeviny zvolené pro váš živý plot se bude lišit i čas, frekvence a způsob stříhání:

• túje: můžete stříhat dvakrát ročně, ale nestříhejte je příliš intenzivně, pouze je seřízněte na požadovanou výšku, jakmile jí dosáhnou,

• ptačí zob, habr obecný, buk lesní: můžete stříhat dvakrát ročně, tvarování může být intenzivní,

• bobkovišeň lékařskou: stříhejte jednou ročně, v únoru -ručními nůžkami,

• zlatovka: stříhejte jednou ročně, prosvětlovacím řezem v dubnu - ručními nůžkami.

Omlazovací řez různých druhů živého plotu

Omlazovací řez je intenzivnější než tvarovací řez - a provádí se především u starších či nemocných dřevin:

• keřovité rostliny (dřišťál, ptačí zob, zimostráz) omlazujte až na staré a zdravé dřevo,

• stromovité živé ploty (buk lesní) omlazujte nůžkami na větve, přičemž stříhejte od horních větví - jedno jaro na jedné straně, druhé jaro na druhé straně,

• stálezelené rostliny stříhejte na začátku léta,

• opadavé dřeviny prořezávajte během časného jara, hlavní větve seřízněte do výšky maximálně 30 cm od země,

• jehličnaté dřeviny (smrk, borovice) jsou citlivé na intenzivní řez, proto stříhejte jen po násadu jehličí a odstraňujte pouze nemocné a poškozené části.

Jak rozmnožit živý plot?

Rozmnožení živého plotu z listnatých dřevin je naprosto jednoduché! Jak na to? Přece prostřednictvím řízkování.

• vytvářejte řízky pouze ze zdravých rostlin a pouze z jednoletých, vyzrálých výhonků,

• řízky můžete uchovat až do jara - vložte je do písku a uložte v tmavém sklepě nebo je na podzim zastrčte do země pro plánované místo rozšíření živého plotu,

• řízky zapíchněte co nejhlouběji a nechte je trčet jen 1 - 2 očka nad zemí; po jarním zakořenění vyrazí první výhonky - ty můžete v létě seříznout pro lepší rozvětvení a můžete je přesadit na požadované místo.

Jak pečovat o živý plot?

Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Občasné hnojení váš živý plot také potěší!

Choroby a škůdci živého plotu

Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště. A dbejte také na dostatečné rozestupy mezi rostlinami, čímž zabráníte pozdějšímu výskytu houbových chorob.

Jaké choroby nejčastěji postihují živé ploty?
 

• Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu. Vhodným postřikem je například Bioton.

• Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem. Vhodným postřikem je například Ortiva.

Jací škůdci nejčastěji napadají živé ploty?

• Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob. Zkuste mechanické odstranění silným proudem vody, případně použijte postřik – například Biool.

  

• Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva. Z postřiků vyzkoušejte Mospilan.

  

• Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit. Vhodným postřikem je například Neemazal TS.

Hnojivo pro živý plot

Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny. Nejlépe uděláte, pokud sáhnete po komplexním produktu, určeném speciálně na živé ploty z různých druhů dřevin - ideální volbou bude Forestina Hnojivo na túje a živé ploty.

Výběr dřevin pro živý plot

Výběr těch správných dřevin nemusí být věda - s naším návodem to hravě zvládnete i vy. Vezměme to ale pěkně popořadě! Živé ploty mají své základní dělení na opadavé, stálezelené a kvetoucí živé ploty.

Jaké jsou nejoblíbenější druhy dřevin?

• opadavé živé ploty: hloh obecný, ptačí zob, javor polní a habr,

• stálezelené živé ploty: cypřiš, tis, túje, blýskalka,

• kvetoucí živé ploty: zlatice, rakytník, dřín, dřišťál

Typy dřevin živých plotů

Různé dřeviny mají různé vlastnosti, pro lepší pochopení si uveďme základní rozdělení podle vlastností:

• vysoké živé ploty: dorůstají výšky více než 2,5 metru (túje, vavříny, cypřiše),

• středně vysoké živé ploty: dorůstají výšky do 2,5 metru (ptačí zob, ibišek, dřišťál),

• nízké živé ploty: dorůstají výšky do 1 metru (tis, zimostráz, mochnovec),

• pomalu rostoucí živé ploty: mají nízký roční výškový přírůstek, takže pokud chcete mít rychle „velký“ živý plot, kupte si sazenice větších rozměrů (zimostráz, brslen, tis, cesmína),

• rychle rostoucí živé ploty: mají velké přírůstky do výšky i šířky během roku a vyžadují častější tvarovací řezy (javor, habr, ptačí zob, túje).

Jednotlivé druhy dřevin pro živý plot

Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Pojďme se podívat na ty nejoblíbenější! Věříme, že i vy najdete ty správné stromy nebo keře pro váš nový živý plot.

Živý plot - ptačí zob

Jedna z TOP 10 nejoblíbenějších dřevin pro živý plot. Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry! Ideální je vysadit živý plot z ptačího zobu na jaře - do příští zimy rostliny vytvoří bohatý kořenový systém.

Živý plot - brslen

Živý plot z brslenu je skvělým řešením - velmi snadno se pěstuje, je dostupný v mnoha odrůdách a díky svým vlastnostem vám vytvoří krásný stálezelený živý plot, ať už ho vysadíte kdekoli.

Zázračný živý plot

Svému jménu nezůstává nic dlužen! Patří mezi velmi oblíbené druhy, protože roste rychle a hustě, dobře se větví a je nenáročný. Do druhého roku budete mít plnohodnotný živý plot. Zázračným živým plotem je dřevina s názvem jilm sibiřský (turkestánský brest).

Živý plot - zimostráz neboli buxus

Ze zimostrázu můžete vytvořit skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot - pokud ho nebudete stříhat, vyroste až do výšky 6 metrů! V posledních letech ho ve velkém množství napadá zavíječ zimostrázový, takže se bez chemického postřiku neobejdete.

Živý plot - blýskalka

Tato dřevina vytvoří krásný stálezelený živý plot, který se po celý rok různě zbarvuje - podle toho, jakou odrůdu blýskalky si vyberete. Vyžaduje pravidelný řez a patří mezi rostliny pro vysoké živé ploty.

Živý plot - cesmína

Velmi přizpůsobivý živý plot - cesmína patří mezi stálezelené dřeviny. Navíc ji po celý rok zdobí krásné bílé květy a později červené plody.

Živý plot - túje

Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Živý plot z tújí nevyžaduje velkou údržbu a daří se mu téměř v jakýchkoli podmínkách. Jak vysadit túje na živý plot? Ideální vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi je 40 cm. Túje vyžadují pravidelnou zálivku a pravidelný řez - jinak se velmi rozrostou. Pokud chcete rychle rostoucí neopadavý živý plot, túje jsou tou správnou volbou.

Živý plot - habr

Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel. Má vynikající regenerační vlastnosti, takže snese i častější intenzivní a tvarovací řez. Jak vysadit habrový živý plot? Kupte silné, zdravé sazenice vysoké alespoň 1 m. Sazenice vysazujte 30 cm od sebe. Průměrný roční přírůstek je asi 30 cm.

Živý plot - jalovec

Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný. Jalovec je jehličnan, který se dožívá mnoha let (až stovek let!) a najdete ho v různých variantách - od maličkých po velmi vysoké, až několik metrů.

Živý plot - bambus

Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je vždy zelenou rostlinou. Živý plot z bambusu nevyžaduje téměř žádnou údržbu a dorůstá do velké výšky - záleží na zvolené odrůdě.

Živý plot - vavřínovec

Vavřínovec dobře roste i v náročných podmínkách a patří k velmi odolným rostlinám. Potřebuje slunné stanoviště a na jaře rozkvete, může dorůst až do 3 metrů!

Živý plot - cypřiš

Živý plot z cypřiše bude velmi elegantní ozdobou vašeho dvora. Patří k rychle rostoucím dřevinám a je oblíbenou rostlinou pro živé ploty.

Živý plot - smrk

Patří mezi ověřenou klasiku. Živý plot ze smrku je hustý, opticky neprůhledný a pichlavý – takže se přes něj nedostane žádný cizí člověk ani zvíře. Smrky porostou jen tak dlouho, jak jim dovolíte – tvarovacím řezem je snadno „zmenšíte“ na požadovanou výšku. Jak rychle roste smrkový živý plot? Poměrně rychle, takže bude potřeba časté, ale pečlivé zastřihávání - jehličnany je důležité stříhat pouze po první násadu jehličí.

Další dřeviny pro živé ploty

Výběr dřevin pro živé ploty je opravdu bohatý - živý plot můžete pěstovat z následujících rostlin: muchovník, jilm, aronie, buk lesní, břečťan, tis, rakytník, kalina, japonská vrba, tavolník…výsledný živý plot závisí jen na vašich preferencích!

Nůžky na živý plot

Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Na menší a mladší živé ploty vám dobře poslouží ty ruční - například tyto Fiskars nůžky na živý plot.

Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Velký výběr najdete také v sekci zahradní nůžky.

Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot! Skvělou alternativou teleskopických nůžek mohou být tyto - nůžky na trávu a živý plot, které najdete v naší nabídce.

Na silnější nebo pevnější větve můžete použít také pilku na živý plot - například malou jednoruční pilku nebo rámovou pilku od Fiskars.

Mezi skvělé elektrické nůžky na živý plot patří i nůžky od Gardeny! A pro decentní úpravy keřů sáhněte po akumulátorových zahradních nůžkách na trávu a keře od Fiskars.

Doufáme, že se vám náš průvodce líbil a že se vám podaří vypěstovat vysněný živý plot přesně podle vašich představ! Pokud byste chtěli poradit s výběrem v našem e-shopu, případně máte jakékoliv dotazy ohledně pěstování živého plotu, neváhejte nás kontaktovat na kontakt@levnepostriky.cz.